Geneticky modifikované potraviny

V případě geneticky modifikovaných potravin se jedná o zavedení genů jiných rostlin do určité plodiny, nebo o potlačení části genů s cílem získat určité požadované vlastnosti. Takto získané rostliny jsou např. odolné proti některým nemocím a škůdcům. Některými genovými úpravami je možné získat i vyšší obsah aktivních látek.

Pěstitelé se už po staletí snaží ovlivnit vlastnosti rostlin křížením různých odrůd. Cílem bylo a stále je zlepšit kvalitu plodin, zvýšit jejich výtěžnosti na hektar, vypěstovat odrůdy s kratším klasem apod. S pomocí genetické modifikace může být změna těchto vlastností organismů rychlejší a účinnější.

Nejznámějšími příklady genetické modifikace v praxi jsou sója, kukuřice, řepka a bavlna:

- sója tolerantní k neselektivním herbicidům,

- kukuřice odolná proti hmyzím škůdcům,

- řepka a bavlna odolná proti pesticidům.

V pekárenských provozech se suroviny ze sóji, kukuřice, řepky a bavlny rovněž používají (např. sójová mouka, sójový olej, sójový lecithin, kukuřičná mouka, kukuřičná dextróza, řepkový olej). Postoj spotřebitelů k používání geneticky modifikovaných potravin pro lidskou výživu je stále váhavý. Otázkou k diskuzi zůstávají možná rizika používání geneticky modifikovaných potravin. Jejich negativní vliv na zdraví člověka však dosud nebyl prokázán.

Dovoz geneticky modifikované sóji, kukuřice, řepky a bavlny do Evropské unie je povolen. Označování podléhají nejen samotné GMO, ale také výrobky obsahující GMO či vyrobené z GMO, kde podíl jednotlivých geneticky modifikovaných složek ve výrobku je vyšší než 0,9%. Na obalech se uvádí: "geneticky modifikováno" nebo "obsahuje geneticky modifikovaný organismus" a pokud je potravina vyrobena z GMO: "vyrobeno z geneticky modifikované... (např. sóji, kukuřice, atd)".

Společnost Zeelandia při výrobě svých produktů geneticky modifikované suroviny nepoužívá.